Stačí si vzpomenout...

18. října 2013 v 18:31 | All-No |  Moje příběhy
Stála na vrcholku, do zad jí pálilo zapadající slunce. Dech se jí zadrhával v hrdle.

Už nemohla dál. Už ne. První slza opustila její víčko. Nevšímala se, jestli dopadla na zem, nebo ne?
Ale copak něco mělo smysl? Ta slza?
Milovala ho. Milovala ho natolik, že pro něj byla ochotná udělat cokoli. Úplně všechno. Ale on to nevěděl.
Ano, znal ji, možná o ní věděk pár informací, ale to bylo vše. Zdravili se, snad dokázali prohodit pár slov. To ale bylo všechno.
Vzpomněla si na léto. Na letní dny u vody. Byl tam i ON.
Celý týden byla s ním, a ona celý týden byla naprosto jiným člověkem. Ona byla šťastná. Byl jí tak blízko. Každou sekundu, minutu, hodinu i den. Tohle patřilo mezi nejlepší dny jejího života. Několikrát spolu mluvili, několikrát se při různých aktivitách potkali a chytli za ruce.
Nebylo to nic osobnějšího, ale ona tohle všechno brala jako nejůžasnější za jejího bytí.
A teď tam stála, ozářena večerním slunce a věděla, že už je to všechno pryč.Že zase další týden bude v myšlenkách jen u něj, že její sny bude on navštěvovat každý den, a že při každé cestě přes město bude doufat, že ho potká.
Podívala se na své ruce, a vzpomněla si na jeho dotyk na nich.
Uvědomila si, že tam bude navždy. Žádné mýdlo ho nesmyje, nikdo jí ho nevezme. Na její ruku ukápla další slza.
Ale taky jí došlo, že tady nemůže jen tak stát.
Její nohy nemůžou chodit špatnými cestami, a nikdy nezabočí špatně. Protože i on jí kdysi na nohu šlápl
Její oči vždycky budou dobře vidět, už jenom kvůli tomu, že i on se do nich kdysi podíval.
U jejích rtů nemůže vycházet lež, ani hanlivá slova, protože právě jimi na něj kdysi mluvila. Nemůže se takovým způsobem zradit.
Došlo jí, že musí žít. Že ho musí znovu vidět, že sním znovu musí mluvit. Že za ním musí jít.
Znovu se podívala na své ruce.
"Tyhle ruce budou jednou psát velký příběh..." řekla.
Otočila se, a rázem všechny stíny padly za ni...

(All-No dostala můzu)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lilien Lilien | 20. ledna 2014 v 21:39 | Reagovat

Úžasné!

2 All-No All-No | Web | 20. ledna 2014 v 22:04 | Reagovat

[1]: moc děkuju! Ráda vymýšlím podobné příběhy, většinou to mám ze snů (popř. nočních můr :-D )... povzbuzující komentáře mě vždycky nakopnou k něčemu novému :))

3 Áďa Áďa | 30. ledna 2014 v 19:47 | Reagovat

To je ta krásné!! :-)  :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama